Materials

"Drawing on the ethnographic case of Los Pies del Cerro, an anarchist squat in Santiago, we argue that kiltra resistance emerges through cultivating autonomous collectivism in three more-than-human processes: making rules, carrying out reterritorialisations and cultivating affinities. In these instances, daily compañerismo (comradeship) of human and dog squatters is forged, allowing us to shift from Harawayan companion to compañera species and reframe the popular motto ‘Resist like kiltro!’ as ‘Resist with kiltras!’", write Lucia Rončíková and Bob Kuřík in their latest research article for Critique of Anthropology Special Issue.

"Who resists? With whom and against whom do they do so? These questions, long thought to be exclusively human, are increasingly proving more than human in the conflicts of the Anthropocene. To keep up with such messy constellations, we suggest, in this special issue, the reintroduction of the concept of resistance by reworking it as more-than-human resistance. This captures confrontations from below, in which humans and other-than-humans forge alliances, partnerships, or otherwise collaborate to oppose dominant power." Read more in the recent article by Bob Kuřík. Article is part of of the recent Critique of Anthropology Journal Special Issue co-edited by Bob Kuřík and Chris Kelty.

How do weeds help Native Americans in their struggle against soybean monocultures, and why did people erect a monument to the beetle that destroyed cotton plantations? In an interview with the Slovak daily SME, Bob Kuřík discussed anthropological research into alliances and antagonisms in contemporary and historical environmental conflicts surrounding plantations, bark beetles, and bears.

"It's fascinating how such a tiny beetle can provoke a reaction from the country's top leaders. One explanation is that the bark beetle doesn't devour nature or forests, but primarily the economic vision of plantations, the reduction of forests to lumber."

We call for contributions to a symposium entitled Burning, Biting, Blooming: Rethinking Politics Across the Range of More-Than-Human Struggles, to be held at Charles University in Prague from 5-6 November 2026 with Cymene Howe as a keynote.

Inviting submissions from anthropology, environmental humanities, and related disciplines, the symposium aims to centre-stage the politics involved in other-than-human and more-than-human relations of resistance, refusal, unruliness, activism, subversion, rebellion, and other forms of struggles beyond the human.

Submission deadline: 15th of May, 2026
How to submit: Send your 300-word proposal with your name, affiliation and a few sentences about you to info@resisterra.org or bob.kurik@fhs.cuni.cz

Please find the full call for contributions by clicking on „Download (pdf)“, including details on the symposiums’s scope, suggested topics, financial support, submission guidelines, and important dates.

"Vícedruhová spravedlnost může tíhnout k představě harmonického a vždy vzájemně prospěšného spletence vztahů mezi druhy. To je samozřejmě úplná blbost – v ekologických vztazích jsou přítomné konkurence, dominance, predace, parazitismus úplně stejně jako spolupráce a vzájemnost. Dominance se tak netýká jen politických technologií lidských světů, ale i environmentálních procesů. "

S členstvem výzkumného týmu ResisTerra Bobem Kuříkem a Sárou Hájkovou sa rozprával Petr Kodenko Kubala z Centra Experimentálneho Divadla. Článok môžete nájsť TU.

"Oživení revolty probíhá na úrovni kosmopolitiky. Ve specifickém porevolučním otevření a zároveň s kritickou reflexí politického dění 20. století se rožnovští buřiči dostávají za sféru klasické politiky až do ontologických, existenciálních dimenzí. Do centra dění staví přeskládání vztahů člověka k němu samotnému vstříc jeho chybovosti, k protestní politice, ale i k technice a vícedruhovým vztahům. Svět jejich pohledem je světem plným monster: jak těch, ze kterých jde strach – lidí poháněných benzínem či s očima automobilových šelem, tak těch, ve kterých je možné spatřit naději a více-než-lidskou revoltu – umělců s mocí plevele či lidských psů, punkové variace antických kyniků." Rozhovor s Bobem Kuříkem si môžete prečítať v magazíne Forum.

Stine Krøijer explains main concepts around Amerindian perspectivism, equivocation, recursiveness and ontological politics. She is an associate professor at the Department of Anthropology, University of Copenhagen, Denmark. The video has been produced in collaboration with Artyčok art collective and you can see it HERE.

"Zatímco amazonští lovci podle antropologa Eduarda Viveirose de Castra žijí ve světě, v němž je jaguár (Panthera onca) osobou s vlastní perspektivou, v Turkově světě se jeví Jaguar (model XJ X351) jako feminizovaný subjekt, který lze milovat a vlastnit. Moto ristická světotvorba tak nechtěně dokazuje to, co chtěla popřít: politika není čistě lidská záležitost."

Naše členstvo vo viac-než-ľudskom čísle A2 píše o petromaskulinite, uhlí ako aktívnej sile a politike, ktorá nikdy nebola len ľudská záležitosť. Teraz, keď Filip Turek a jeho Jaguar XJ X351 mieria na Ministerstvo životného prostredia, je dôležité hovoriť o tom, čo všetko táto motoerotická romanca implikuje. Rezisterrstvo píše aj o tom, prečo by uhlie, ktorým by chceli Motoristi zabezpečiť energetickú suverenitu Česka malo zostať pod zemou. Zamýšľajú sa tiež, či automatické privlastnenie uhlia, ktoré je výsledkom miliónov rokov práce rastlín, rašelinísk a pôdy, nie je krádežou.

ResisTerra spolupracuje s divadlom Disk a Divadelnou fakultou AMU na spoločnom predstavení krtek, kámen, kyanid. Predstavenie inšpirované viac než ľudskou antropológiou, bude mať premíeru 17.10. o 19:30 v divadle Disk. Vstupenky na premiéru a ďaľšie reprízy je možné si zakúpiť v sieti GoOut.

"Propojení uměleckých postupů a detailních vědeckých znalostí z oblasti ekologie považuji za velmi efektivní způsob, jak komplexní otázku klimatické krize veřejně komunikovat a zároveň do veřejného prostoru působit, aby se člověk vyhnul banalitám i tomu, že jen vyprovokuje další společenský protest proti realitě,” říká docentka Alice Koubová, která se studujícími DAMU konzultuje přípravu projektu.

This study examines the disaster and the everyday life of miners from a more-than-human perspective. The study argues that to understand the reasons for the changes brought about by the disaster, one must examine not only the relationships between people but also their relationships with materials, specifically coal dust and coal gas.On top of that, coal miners often described their lives as a constant struggle, facing deadly mine dangers, and above ground, they fought mine owners over workplace safety issues. I therefore describe this conflict as a more-than-class struggle.

This is an Accepted Manuscript of an article published by Taylor & Francis in Labor History on 29 Sep 2025, available at: https://www.tandfonline.com/eprint/DPGJBIWEH66DFRYY6PPD/full?target=10.1080/0023656X.2025.2565603

Když Anna Tsing chodila po lesích se sběrači čirůvek, klíčovou věcí, kterou se musela stejně jako oni učit, bylo to, co nazývá uměním si všímat, tedy schopnost získávat větší citlivost vůči prostředí a jednotlivým dějům a životům v něm mimo zautomatizované podoby vnímání. Z této schopnosti, kterou pozorovala u sběračů, nakonec dělá obecnější metodu, již si můžeme osvojovat třeba právě pro orientaci v turbulencích klimatické krize. Já věřím, že to je jeden z důležitých předpokladů pro kultivaci nových a méně zničujících vztahů k našim lidským i mimo-lidským bližním, který navíc jde za mnohdy pro- blematické a vylučující dělení znalostí na objektivní expertní a subjektivní laické. Umění si všímat je demokratické a uvidíme, jestli nás nemůže dovést k nadějnějším zítřkům.

"Vágní terény jsou svébytná území, která mívají vysokou biologickou diverzitu, ale často jsou i biologicky nebezpečné, protože obsahují obrovské množství invazních druhů. Právě tady se rezistence projevuje zrychlenou evolucí, buď samotných invazních druhů, jejich hybridů nebo jejich rozšířením do nových biotopů. Rezistence se projevuje jak u těch, kteří se rozšiřují do nových oblastí, tak i u těch, kteří se snaží útok ustát. Tam se rezistence rozpadá na tisíc různých aspektů, které zatím nemáme dostatečně dobře prozkoumané." Rozhovor si môžete prečítať TU.

Kdo stojí za projektem gigafactory v Dolní Lutyni? Jak se k němu staví místní obyvatelé? Co znamená koncept spravedlivé transformace, v rámci níž je gigafactory prosazována? Na koho bychom měli*y brát ohled při jejím prosazování? Sára Hájková rozprávala o svojom výskume v podcaste Trhlina.

Mapování bolševníku ztělesňuje víru, že stále preciznější, plošnější a totálnější metody nám umožní dosáhnout plné administrativní viditelnosti a tím i kontroly jeho regionální existence. Ale co když se ekologická vitalita bolševníku takovéto logice zobrazování někdy vzpírá? Co když různé vizuální technologie nedokáží postihnout to, co je pro neustálé bujení a unikání bolševníku podstatné? A co když je každá ‚invadovaná‘ krajina obývaná zástupy přízraků, které straší tyto velkoplošné byrokratické snahy? O eradikaci bolševníku píše Jakub Kvizda pre 3/4 magazín.

Several decades of futile efforts to eradicate the giant hogweed, categorised as an invasive alien species, raise questions about the relationship between the plans of modern Man and the unruliness of the non-human world, and thus the nature of Anthropocene dynamics. Around the menacing vitality of the hogweed in the West Bohemian borderlands, a power apparatus based on a necropolitical form of governance, imbued with a collective warlike atmosphere, was established over time. In my ethnography, I examine the workings and operations of this apparatus, which is based on a logic of discursive figures, fixed boundaries, and a spatial perspective. However, the prism of human failings that this mode of governance generates is not the whole story, explaining why necropolitics fails to live up to its commitments. It is also undermined by the very vitality of the hogweed, proliferating amidst the spatiotemporally specific nature-cultural entanglements of the (post-)socialist borderland and shaped by an essentially corporeal movement along dynamic lines. Tracing both these contexts, power and its “refusal”, will subsequently help me to think through the limits of anthropological discourse of more-than-human entanglements that may encounter systematic and productive efforts towards disconnection.

"Více-než-lidské sousedství v Dolní Lutyni nabírá v praxi různé odstíny: od pravidelného pozorování a navázání sociálního vztahu s čapím párem, přes materiální výstavbu obydlí pro ptačí obyvatelstvo v podobě budek přes učení se soužití s řekou v sousedství, která se jednou za čas vyleje ze svého koryta." Sára Hájková rozoberá koncept více-než-lidského sousedství pre 3/4 magazín.

Výstavba gigafactory v Dolní Lutyně nezasáhne pouze do života místních lidi, ale i jiných než lidských bytostí. I ony tedy musí být zahrnuty do procesu spravedlivé transformace regionu, který dosud stál na těžbě uhlí a těžkém průmyslu. Koncept vícedruhové spravedlnosti bere ohled nejenom na nejzranitelnější skupiny lidí, ale také na ptactvo, stromy, řeky. Pre Deník Referendum napísala Sára Hájková.

V březnu 2024 vláda schválila zahájení příprav výstavby gigafactory v Dolní Lutyni. Tento projekt neznámého investora ve výši až 200 miliard je prezentován jako příležitost pro rozvoj a transfor- maci Moravskoslezského kraje. Usilujeme-li však o spravedlivou transformaci, nelze setrvat pouze v úzkém technokratickém pojetí transformace, v němž jsou hlavními ukazateli úspěchu snížení emisí, objem investic či počet nově vytvořených pracovních míst. Navíc, pokiaľ hľadáme cestu ven zo vzájemně se prolínajících a podporujících krizí v čele s krizí klimatickou, musíme proměnit i naše porozumění a způsoby vztahování se k jiným-než-lidským „přírodním“ entitám. Jak vyplývá z výzkumu, tato změna nemusí mít nutně podobu radikálních ontologických obratů. Často probíhá skrze drobné každodenní posuny – například tehdy, když lidé navazují sousedské vztahy s kuňkami, netopýry či čápy, což pak může vést k chápání krajiny jako sdíleného domova. A pokud Dolní Lutyně není domovem pouze pro lidi, ale i pro tyto jiné-než-lidské entity, proč by i oni neměli být zahrnuti do procesu spravedlivé transformace?

Na jaře 2025 obletěla svět informace o tom, jak bobři v Česku ušetřili státu milióny zadržením vody v krajině. Tento hravý a interaktívny vzdelávací materiál približuje souvislosti i výzvy takových zásluh s důrazem na zvířecí práci a více než lidskou vzájemnou pomoc. Leták je súčasťou materiálov k bobrej pomoci a bobrej práci pre dospelé aj detské osoby. Ostatné materiály sa pripomienkujú a budú čoskoro zverejnené.

Bob Kuřík v rozhovoru rozebírá myšlenky knihy Úsvit všeho od Davida Graebera a Davida Wengrowa. Vysvětluje, proč je sociální evoluce nefunkční mýtus a jak sloužila jako nástroj kontroly. Popisuje schopnost lidí rozhodovat o svém historickém osudu a kritizuje faktory, které tomu dnes kladou překážky, jako jsou neoliberalismus nebo záměrné tříštění lidské imaginace a podpora apatie.

Limity jsme my (We are Limits) organized a climate ride in the Moravian-Silesian Region in August 2024, when dozens of people cycled between examples of good and bad practices of the region's transformation. Snippets from this event are recorded in the collective zine. The zine is co-authored by Sara Hájková - in her contribution she tries to open up the topic of multi-species justice in the context of coal regions' transformation through a series of questions. 

In the 7th issue of Kontradikce journal, a member of our team, Michael Polák, published a collection of texts by North Bohemian anarchist miners. Several of them make it quite clear how much influence life underground had on the miners. Alongside excerpts from texts dealing with strike struggles, the women's question or working conditions, there are also texts about the way miners perceived the landscape and how rocks, coal and underground were inscribed in the lyrical perception of the miner's everyday life.

In light of the Plantationocene, a term recently elaborated to capture the magnitude of power of plantation systems from European Colonialism and plantation slavery to industrial animal farming and plant monocultures in the present climate crisis, political anthropology faces new challenges in noticing resistance. While plantation struggles have been crucial for conceptual innovations since the late 1960s as well as new arts of noticing, the related crises of climate change, extractivism and exterminism garner a new urgency to rethink resistance in the light of the multispecies turn. Examining recent anthropological examples of resistance in, around, and against plantations, this article opens the concept of resistance to include the agency of nonhumans and their capacity to make social and political changes, fight back, form alliances and co-produce rebelliously charged effects, meanings and interpretations. The article discusses the emerging field of anthropology of more-than-human resistance and helps in re-calibrating the anthropologist’s art of noticing it. In doing so, the text elaborates three challenges – the risk of romanticizing resistance, of reifying it, and of conceptual stretching. To cope with the challenges in forging anthropology of more-than-human resistance, two particular strategies are further outlined – of focusing on the articulations of resistance, and fostering a closer affiliation to activism and organized protest. 

The Faculty of Humanities has conducted interview about the ResisTerra project. Here, Bob Kuřík states the main argument as well as challenges of more-than-human resistance with its possible application in environmental politics and broader anthropological and artistic contexts.