Spravedlivá transformace pro koho/co?

Vstávání v 3:50 kvůli ornitologickému mapování, jízda v kombajnu během sklizně, snídaně v Hotelu Imperial se zástupci Státní investiční a rozvojové společnosti, volání dobrovolných hasičů kvůli hořícímu stromu, etické dilema, zda se vydat na místo povodní, objíždění polí a hledání kuňky žlutobřiché.

Tohle je jen nástřel situací, o kterých jsem neměla tušení, že je zažiji, když jsem v červnu 2023 domlouvala se svým vyučujícím, že bych chtěla dělat etnografický výzkum o spravedlivé transformaci v Moravskoslezském kraji. 

Tento výzkum našel své konkrétní zakotvení v Dolní Lutyni, kde se plánuje výstavba gigafactory. V březnu 2024 vláda schválila zahájení příprav tohoto projektu neznámého zahraničního investora, koordinaci dostalo na starost Ministerstvo průmyslu a obchodu a právě výše zmíněná Státní investiční a rozvojová společnost. Zastánci a zastánkyně záměru jej prezentují jako zelený moderní projekt s vysokou přidanou hodnotou, který se skrze investici ve výši 200 miliard a vytvoření až 7000 pracovních míst může stát důležitou součástí ekonomické transformace kraje po útlumu těžby. Na druhou stranu odpůrkyně a odpůrci projektu (hlavně ze strany místních) poukazují na to, že vybraná lokalita se nachází na orné půdě, v záplavovém území a v těsné blízkosti Ptačí oblasti Heřmanský stav-Odra-Poolší a lidských obydlí. 

A do tohoto nastavení přicházím já, environmentální antropoložka-in-progress a tážu se: 

• V jakých souvislostech a formách do procesu vstupuje příroda samotná?

• Dochází zde ke střetu různých pohledů na přírodu? Např. klimatického a ochranářského? 

• Kdo z lidských a více než lidských aktérů vzdoruje záměru výstavby strategického průmyslového parku Lutyně?

• Projevuje se zde praxe  vícedruhové spravedlnosti? Pokud ano, v jakých podobách?