Zkoumání vzpurné politiky napříč více než lidskými světy

Od zimního semestru 2024 kolektivně učíme na FHS UK kurz zachycující antropologické souvislosti našeho projektu a výzkumného centra. Je primárně určen pro pokročilé bakalářské studující, ale mohou si ho zapsat i studující magisterského stupně. Kdo se bouří a s kým je kdo solidární? Kdo, jak, proti komu se domáhá svobody a spravedlnosti? Jaká práva a povinnosti vyplývají z uznání schopnosti politicky působit? Tyto otázky, dlouho považované za výlučně lidské, se v antropocénu, věku určujícího vlivu člověka na Zemi, stále více ukazují jako více než lidské. Ať už jde o přiznání hrdinství plevelům, vyhlášení války virům nebo právní subjektivitu řek, ve všech takových příkladech neukázněná příroda vetkaná do nesčetných lidských světů působí společně potíže. V antropocénu vystupuje do popředí vzájemná závislost člověka a přírody. To se projevuje v mnoha vznikajících formách tzv. "více než lidské resistence". Tento koncept, který budeme v kurzu představovat na pomezí environmentální a politické antropologie, umožňuje přehodnotit environmentální politiku tím, že pojímá ne-lidi nejen jako pasivní zdroje těžby nebo objekty ochrany, ale jako aktivní "subjekty", potenciální nepřátele i spojence v konfrontaci s hrozbami antropocénu.

V VII. čísle časopisu Kontradikce člen našeho týmu Michael Polák vydal soubor textů severočeských anarchistických horníků. Z několika z nich je zcela zřejmé, jak velký vliv měl na hornictvo život v podzemí. Vedle ukázek z textů věnujících se stávkovému boji, ženské otázce či pracovním podmínkám jsou i texty o tom, jakým způsobem horníci vnímali krajinu a jak se skály, uhlí a zemina propisovaly do lyrického vnímání hornické každodennosti. 

V březnu 2024 vystoupil Bob Kuřík na festivalu Regenerace o environmentálních a dekolonizačních perspektivách, který pořádala AVU v Praze. V přednášce, jehož prezentaci a poznámky v češtině přikládáme, se zaměřil na prolínání mezi konzervací coby principem ochrany přírody a konzervativismem coby politickou ideologií. Festival byl součástí většího projektu Zpětné vazby / Regenerace, v rámci kterého vznikla i online výstava, do jejíž kapitoly Nechráněná příroda přispěl Kuřík podcastovým rozhovorem.

V čase rozsáhlé moci plantážních systémů od evropského kolonialismu a plantážního otrokářství až po průmyslový chov zvířat a rostlinné monokultury v současné klimatické krizi, čelí politická antropologie novým výzvám při zaznamenávání odporu. Zatímco boje proti plantážím byly od konce 60. let 20. století klíčové pro konceptuální inovace i pro nové způsoby všímání, související krize klimatických změn, extraktivismu a exterminismu vyvolávají novou naléhavou potřebu přehodnotit odpor ve světle vícedruhového obratu. Tento článek zkoumá nedávné antropologické příklady odporu na plantážích a v jejich okolí a otevírá koncept resistence tak, aby zahrnoval i působení mimolidských entit a jejich schopnost provádět sociální a politické změny, bojovat, vytvářet aliance či spoluvytvářet vzpurné účinky, významy a interpretace. Článek pojednává o vznikajícím poli antropologie více než lidského odporu a pomáhá při rekalibraci antropologického umění všímat si ho. Text přitom rozpracovává tři výzvy - riziko romantizace odporu, jeho reifikace a konceptuálního roztažení. Pro zvládnutí výzev při vytváření antropologie více než lidského odporu jsou dále nastíněny dvě konkrétní strategie - zaměření se na artikulace odporu a užší vztah s aktivismem a organizovaným protestem.