Dobré ploty dělají dobré sousedy: etnografický výzkum designu systému ochrany stád před vlkem v regionu Beskydy

Vlk se pozvolna navrací do Evropy. Česká republika není výjimkou, po dlouhém období bez vlčí přítomnosti z důvodů jeho vyhubení, začal vlk v posledních pár desetiletích s narůstající intenzitou opět osidlovat příhraniční oblasti naší republiky (např. Broumovsko, Beskydy, Šumava, Krušné hory). Vlk se ovšem navrací do výrazně odlišné krajiny a socio-ekonomického kontextu, než ze kterých byl v minulosti vyňat. Narůstající zástavba venkova, modernizace pasteveckých technologií a organizace práce, proměna dotačního systému a s tím spojený nárůst byrokratického zatížení a relativní absence nebezpečí během posledních desítek let, to vše vyústilo v současný stav, kdy přítomnost navrátivšího se vlka zastihuje chovatele/ky nepřipravené a nutí je přehodnocovat celou jejich činnost. Návrat vlka je velmi čerstvé téma a z napjatého diskurzu mezi chovateli a chovatelkami a dalším zúčastněným aktérstvem je patrné, že otázka soužití s vlkem je kontinuálně vyjednávaná a přetvářená. Jeho přítomnost generuje bohatou škálu názorů a postojů, které reflektují řadu hlubších rozporů v rámci české společnosti, ať už jde o střet kulturní krajiny a divoké přírody, expertního a místního vědění, města a venkova či stav českého zemědělství.

Ačkoliv se vlk často považuje za singulárního nositele této nejistoty, v rámci výzkumu se ukazuje spíše jako zviditelňující a akcelerační prvek, jenž svou přítomností manifestuje volatilitu a nepředvídatelnost místního biokulturního a geopolitického prostoru, v němž simplifikující a rigidní infrastruktury narážejí na komplexitu a specifičnost místní více než lidské plurality a často tak selhávají. Uprostřed všeho se chovatelky a chovatelé, ve víru regulací, doporučení, byrokracie, dřiny a nejistoty, snaží navigovat své životy a péči o svá hospodářská zvířata. Místo režimu adaptace, která je velmi ztížena těkavostí místních podmínek, žijí a pracují spíše v režimu anticipace, který otevírá prostor improvizaci, kutilství a kreativitě. To se projevuje v rámci designu ochranných opatření stáda před vlčím útokem, hlavním předmětem mého výzkumu, kde kolem oplocení v krajině vyvstává řada asambláží a interakcí živých/neživých a lidských/nelidských entit a kde se odehrává střet zjednodušujícího designu, byrokracie, volatility prostředí, místního vědění a více než lidské resistence, improvizace a nápaditosti.