Kulturní a vizuální reprezentace Mandelinky Bramborové
Výzkum se zaměřuje na kulturní a vizuální reprezentace mandelinky bramborové v kontextu studené války, environmentální historie a antropologie rezistence. Inspiruje se entomologickými mýty Rogera Cailloise a jeho literární analýzou kudlanky nábožné, kterou zkoumal nejen z biologického hlediska, ale také ve vztahu k psychoanalýze a symbolickému významu mimikry. Tento přístup je rozšířen o studium vizuálních narativů („image events“), které ukazují, jak byla mandelinka bramborová vnímána a interpretována ve studenoválečné propagandě. Výzkum využívá literární sémiotiku ke zkoumání toho, jak byly její vizuální reprezentace konstruovány a jakou roli hrály v širších společenských a politických souvislostech. Zásadní roli hrají archivní prameny, zejména materiály z archivů Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a místních archivů, které poskytují historické záznamy o kampaních proti této invazní hmyzí populaci.
Ve druhém plánu se pokouším tento výzkum napojit i na hlavní téma projektu Resisterra -antropologie rezistence, neboť na příkladu mandelinky v Československu lze zkoumat i to, jak kulturní imaginace a vizuální reprezentace mandelinky bramborové souvisí s širšími otázkami environmentálního konfliktu, kolonizace přírody a symbolického odporu proti hegemonním mocenským strukturám. Mandelinka bramborová byla ve studenoválečné propagandě vnímána nejen jako biologická hrozba, ale také jako politický agent – údajně záměrně vysazený imperialistickými mocnostmi k oslabení socialistických zemědělských ekonomik. Tato rétorika byla součástí širší strategie, v níž se environmentální jevy proměňovaly v nástroje ideologického boje.
Hlavní badatelské otázky se soustředí na propojení lidské imaginace a afektivních procesů vztahu k environmentálním hrozbám. Zkoumají, do jaké míry byla mandelinka bramborová vnímána nejen jako biologická pohroma, ale také jako kulturní a ideologický fenomén. Jakým způsobem byla tato hrozba rámována v médiích a propagandě? Do jaké míry její vizuální reprezentace ovlivnily veřejné vnímání ekologických problémů? A jak se tyto obrazy měnily v různých historických a geografických kontextech? Výzkum se tak snaží nejen analyzovat mandelinku jako biologický druh, ale také pochopit, jak se environmentální hrozby stávají součástí širšího kulturního vyprávění.
Přijetím perspektivy literární sémiotiky a vizuální teorie lze mandelinku chápat jako ztělesnění mocenské dynamiky, která se projevuje v narativech o hrozbě, kontrole a odporu vůči vnějším zásahům. Z antropologického hlediska je klíčové ptát se, jak různé společnosti konstruují význam ne-lidských aktérů a jaké strategie rezistence se objevují v reakci na environmentální nebo politické krize. Mandelinka se tak stává nejen biologickým fenoménem, ale i symbolem odporu a resilience – od narativů, které ji líčí jako cizího vetřelce, až po lidové reakce na propagandistické kampaně. V tomto smyslu výzkum reflektuje například práce James C. Scotta (Weapons of the Weak), kde se zkoumají jemné formy odporu vůči mocenským strukturám, ale také s teoriemi postkoloniální ekologie (postcolonial ecologies), které analyzují, jak jsou přírodní entity zapojovány do mechanismů disciplinace a odporu.
Literatura
Bogdanov-Kaťkov, N. N. (1949). Mandelinka bramborová. Ministerstvo zemědělství.
Bojnanský, V. (1950). Mandelinka zemiaková je v celom svete uznávaná za najväčšieho škodcu zemiakov! [Leaflet]. Štátne výskumné ústavy poľnohospodárske.
Burda, M., & Vojáček, O. (1950). Tisíc Azot z akce M. Rudé právo.
Caillois, R. (1945). Sur l'enjeu d'une guerre. Sagittaire.
Caillois, R. (1950). L'homme et le sacré: Édition augmentée de trois appendices sur le sexe, le jeu, la guerre dans leurs rapports avec le sacré. Gallimard.
Claudine, F. (Ed.). (2003). The edge of surrealism: A Roger Caillois reader. Duke University Press.
Česká televize. (2011). Co by kdyby mandelinka zvítězila [Video]. Česká televize.
Díaz, R., & Dirlbeck, J. (1964). Použití traktorových zmlžovačů typu Solgen v boji proti mandelince bramborové. Ústav vědeckotechnických informací MZLVH.
Dirlbeck, J. (1963). Zhodnocení chemického ošetření porostu brambor proti mandelince [Leptinotarsa decemlineata SAY] z hlediska: a) škodlivosti mandelinky bramborové b) působení insekticidu na bázi DDT na entomocenosu brambořiště c) možnosti vzniku rezistentních kmenů škůdce vůči DDT. [s.n.].
Doležal, P., & Hausvater, E. (2020). Ochrana brambor proti mandelince bramborové. Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.: Poradenský svaz "Bramborářský kroužek", z.s.
Foltyn, J., & Kac, A. (1951). Do boje proti americkému brouku / Dobře se připravme na boj proti americkému brouku. Brázda.
Gerold, K. (1877). Kolorado, bramborníček, brouk bramborový.
Gerstaecker, A. (1877). Der Colorado-Käfer (Doryphora decemlineata) und sein Auftreten in Deutschland: Im Auftrage des Königl. Preußischen Ministeriums für die landwirtschaftlichen Angelegenheiten nach eigenen Beobachtungen und amtlichen Quellen. Theodor Fischer.
Hanker, I. (1971). Rezistence hmyzu vůči DDT: Dílčí závěrečná zpráva, číslo úkolu: A-O-76-101/10 (dříve A-O-40-101/10). Radiobiologická laboratoř.
Hausvater, E., & Doležal, P. (2014). Metodika integrované ochrany brambor proti mandelince bramborové (Leptinotarsa decemlineata). Výzkumný ústav bramborářský: Poradenský svaz Bramborářský kroužek.
Jakovlev, B. V. (1952). Mandelinka bramborová. Přírodovědecké vydavatelství.
Jones, D. A. (2023). The "fascist" and the "potato beetle": Patriotic chronotopes and dehumanizing language in wartime Ukraine. American Ethnologist, 50(1), 30–42.
Koloradskij žuk. (2002). Ministerstvo zemědělství Ruské federace.
Kourová, P. (2008). Kampaň proti "americkému brouku" a její politické souvislosti. Paměť a dějiny, 2(1), 22–38, 214.
Macura, V. (1991). Mandelinka bramborová. Tvar, 2(2), 1, 4 -5.
Metodika integrované ochrany brambor proti mandelince bramborové v nových agroenvironmentálních podmínkách: Certifikovaná metodika. (2023). Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Nebezpečná mandelinka bramborová a obrana proti ní: Vládní nařízení ze dne 24. února 1939, č. 45. Sb. z. a n., o opatřeních proti mandelince bramborové / K tisku upravili Dr. Ing. J. Dudar a Dr. Ing. C. Blattny. (1939/1945). Ministerstvo zemědělství.
Pallutt, W. (1983). Der Kartoffelkäfer und seine Bekämpfung. Landwirtschaftsausstellung der DDR.
Pulatov, B. (2015). Potential impact of climate change on European agriculture: A case study of potato and Colorado potato beetle (Master’s thesis). Lund University, Faculty of Science, Department of Physical Geography and Ecosystem Science.
Sekora, O. (1950). O zlém brouku Bramborouku: O mandelince americké, která chce loupit z našich talířů. SNDK.
Starý, B. (1949). Mandelinka bramborová a ochranná opatření proti ní. Ministerstvo zemědělství.
