Plány a přízraky: nekropolitické dynamiky v zabolševené krajině
Zabolševená krajina západních Čech – taková, jíž od druhé poloviny 20. století ve velkém prostoupil bolševník velkolepý, označovaný za jeden z nehrozivějších tzv. invazních nepůvodních druhů rostlin. Její podobu bolševník utvářel nejen jako organismus s biologickými a symbol s téměř mytickými charakteristikami a formami působení, ale postupně také jako objekt specifické formy diskursu a vládnutí. Nazývám ji nekropolitikou, neboť na rozdíl od biopolitického ponechávání zemřít, aby jiní mohli prosperovat, se s ohledem na svůj institucionální design zaměřuje pouze na povinnou eradikaci bolševníku, nijak přímo navázanou na jiné formy lidského či mimolidského života. I přes desítky let hubících snah a stovky milionů korun namířených pouze tímto směrem se tu však bolševník vyskytuje a šíří dál. Otázka, která mě dohnala až do terénu, zněla ‘jak je to možné?’
Ve výzkumu cílím na zachycení obou stran rovnice – moci i jejích plevelných přebytků. Logika fungování nekropolitického aparátu s jeho pokusy o racionální plánování a zajištění kontroly nad ‚invazním vetřelcem‘ otevírá skříňku pracné a komplexní choreografie strategií, technik a mechanismů, skrze něž by jí mělo být dosaženo. Neméně zajímavá je však emergentní povaha nepoddajné vitality samotného bolševníku, která přízračně vyrůstá z mnoha různých historických sociopřírodních odplétání a proplétání, ale také z praktických limitů a kontradikcí nekropolitiky. Hmota (ani atmosféra, které dává život) nemůže být tak snadno ovládnuta, nicméně snahy tomuto vědomí nepodlehnout tvarují zabolševenou krajinu dodnes. Za pomoci této charismatické rostliny tak ukazuji ambivalentní efekty a důsledky toho, jak se ryze modernistická ontologie vtělená do tzv. ‘války s bolševníkem’ materializuje uprostřed jedné postsocialistické antropocénní plošky a jaké linie úniku z ní vedou (a mohou vést).
Literatura
Biermann, C., and Mansfield, B. (2014). Biodiversity, purity, and death: conservation biology as biopolitics. Environment and Planning D: Society and Space, 32(2), 257-273.
Bocci, P. (2017). Tangles of care: Killing goats to save tortoises on the Galápagos Islands. Cultural Anthropology, 32(3), 424-449.
Cock, M., Nentwig, W., Ravn, H. P., & Wade, M. (2007). Ecology and Management of Giant Hogweed (Heracleum Mantegazziannum). Wallingford: CABI.
Comaroff, J. (2017). Invasive aliens: The late-modern politics of species being. Social Research: An International Quarterly, 84(1), 29-52.
Dorondel, S. (2016). Disrupted Landscapes: State, Peasants and the Politics of Land in Postsocialist Romania. New York: Berghahn Books.
Foucault, M. (2008). Zrození biopolitiky: kurz na Collège de France (1978-1979). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2009.
Frawley, J. and McCalman, I. (ed.). (2014). Rethinking Invasion Ecologies from the Environmental Humanities. London: Routledge.
Giraud, E. H. (2019). What Comes After Entanglement? Activism, Anthropocentrism, and an Ethics of Exclusion. Durham: Duke University Press.
Gordillo, G. (2018). Terrain as insurgent weapon: An affective geometry of warfare in the mountains of Afghanistan. Political Geography, 64, 53-62.
Haraway, D. (2008). When Species Meet. Minneapolis: Uni of Minnesota Press.
Ingold, T. (2015). The Life of Lines. London: Routledge.
Kirksey, E. (2015). Emergent Ecologies. Durham: Duke University Press.
Mathews, Andrew S. (2011). Instituting Nature: Authority, Expertise, and Power in Mexican Forests. Cambridge: MIT Press.
Mbembe, A. (2006). Necropolitics. Raisons politiques, 21(1), 29-60.
Pearce, F. (2016). The New Wild: Why Invasive Species Will Be Nature's Salvation. Boston: Beacon Press.
Robbins, P. (2004). Comparing invasive networks: cultural and political biographies of invasive species. Geographical Review, 94(2), 139-156.
Scott, J. C. (1998). Seeing Like a State: How Certain Schemes to Improve the Human Condition Have Failed. New Haven: Yale University Press.
Stoler, A. L. (ed.). (2013). Imperial Debris: On Ruins and Ruination. Durham: Duke University Press.
Tsing, A. L., Mathews, A. S., & Bubandt, N. (2019). Patchy Anthropocene: Landscape structure, multispecies history, and the retooling of anthropology: An introduction to supplement 20. Current Anthropology, 60(S20), S186-S197.
Tsing, A. L., Bubandt, N., Gan, E., & Swanson, H. A. (Eds.). (2017). Arts of Living on a Damaged Planet: Ghosts and Monsters of the Anthropocene. Minneapolis: Uni of Minnesota Press.
Youatt, R.. (2020). Interspecies Politics: Nature, Borders, States. Ann Arbor: University of Michigan Press.
